Komentáře

Dvojí metr v jedné vlasti?

V uplynulém týdnu zvedl vlnu nevole rozsudek, nad nechvalně známými útočníky z Duchcova. Pro připomenutí; skupina pěti Romů nejprve vyvolala konflikt a následně brutálně zbila manžele ze severočeského Duchcova.

Pikantní na tomto případě, je hned několik věcí. Ještě, než začneme, vyjasněme si však důležitou věc; všechny případy „dvojího metru“, které vypisujeme níže, jsou subjektivním pocitem autora – nevycházíme z žádných konkrétních statistik či čísel a nepokládáme ho jako fakt – necháme na čtenářích, aby si rozhodli sami, do jaké míry souhlasí či nesouhlasí.

1) Média zprvu odmítala o případu informovat. Až později se na internet vynořilo video z bezpečnostní kamery, které celé napadení ukazuje. Co vedlo české novináře k tomu tuto událost ignorovat, se můžeme jen dohadovat.
První případ dvojího metru: je otázkou, do jaké míry by média tuto události ignorovala, pokud by útočníci byli Češi a oběti Romové.

2) Ačkoliv je od počátku zvýrazňován rasový podtext útoku, soud ani žalobce (!) tento prvek v případě nezmínili.
Druhý případ dvojího metru: Zde se nám již podruhé potvrdil nebezpečný rasistický precedens, který nadávku „bílá svině“ neoznačil jako rasistickou, avšak nadávku „černá svině“ už mnohokrát v minulosti ano. ÚPRAVA: V rámci objektivity však musíme dodat, že nedávno soud ani nadávku „černá svině“ nepovažoval za rasistickou.

3) Jak si někteří z vás už všimli i na Facebooku, celý soudní proces provází řada nejasností; pro příklad – přihlédl soud k přitěžující okolnosti, jako je spolupachatelství? Proč byl vypuštěn motiv či přitěžující okolnost rasové nesnášenlivosti? A jelikož někteří z odsouzených byli v procesu za více zločinů, proč neproběhlo adhezní řízení? Nebyla chyba v samotném státním zástupci? Vyžádal si všechny důkazní materiály v rámci součinnosti s policií?
Třetí případ dvojího metru: Proč zrovna tento případ provází prvotní nezájem a tolik nejasností, když podobné případy s opačnými pachateli jsou doslova rozebrány do poslední nitě?

4) Samozřejmě to nejhorší na konec: absurdně nízký trest pro pachatele. „Nejtvrději“ trestaná, Šárka Hušová, která si od soudu odnesla tři léta, byla souzena pouze za výtržnictví (za které navíc už jednou trestána byla!), ačkoliv napadené způsobila dlouhodobé psychické následky. O fyzickém zranění nemluvě. Proč nebyla souzena za (těžké) ublížení na zdraví, to nám není jasné. Zdaleka nejhorším útočníkem byl nicméně mladistvý (identita je kvůli tomu neznámá), který v ten samý den navíc spolu se svým bratrancem přepadli a nejprve se pokusili okrást o motorové kolo důchodce, kterého později brutálně zbili. Později v noci se následně dopustil již zmíněného napadení manželského páru. Za to vše si odnesl 2 roky…
Čtvrtý případ dvojího metru: Zde ponecháme bez komentáře.

Připomeňme si však jeden důležitý fakt: Romská kriminalita je DŮSLEDKEM.

1) Je důsledkem špatných kroků minulých i současných vlád, které nebyly schopné či ochotné vést jednu jasnou koncepci menšinové politiky.

2) Státem špatně nastavených zákonů, které v rámci politické korektnosti dovolují zneužívat sociální systém a mnohdy takové jednání i zjednodušují. Romové neovládají soudy a úřady, ani nejsou na úřadě vlády.

3) Je důsledkem nenasytných, často romských, „neziskových organizací“, které se na každém problému přiživují a které stát stále podporuje – z peněz daňových poplatníků.

4) Je důsledkem státem prakticky nekontrolovaných projektů developerů, kteří provádějí bezmála novodobé „stěhování národů“ a tím tvoří „vyloučené lokality“.

5) Je důsledkem a vinou samotných Romů, kteří mezi sebou buď nechtějí, nebo nemohou nalézt dostatečné autority, které by je vyvedly z všeobecného marasmu, dál od kriminality a zavedeného stylu života. Romů, kteří nejsou ochotni či schopni se plošně přizpůsobit stylu života země, ve které žijí a to už po stovky let.


Pokud chceme být naštvaní, ukažme si na opravdového viníka: stát.

Pokud si to plně uvědomíme, musí zákonitě přijít další otázka; „Proč to ještě nenapravili? Vlád se tu přeci vystřídalo nespočet.“ Odpověď je, bohužel, prozaická; vyhovuje jim to.

Každá špatná vláda potřebuje někoho, na koho bude svalovat své problémy (kolikrát jste již v médiích slyšeli větu „extrémistické tendence narůstají, Češi jsou rasisté“ apod.?) každá neschopná vláda potřebuje někoho, kdo bude odvádět pozornost od jejích kontroverzních kroků nebo selhání (média budou určitě raději informovat o více či méně bezvýznamné potyčce ve vyloučené lokalitě, než o podepsání dalšího „nudného“ zákona…) a každý slabá vláda potřebuje někoho, kvůli komu může ospravedlnit potírání jí nepříjemných osob v zájmu „bezpečnosti všech“.

Mnoho z vás na našem Facebooku uvedlo zajímavý názor; že takto nízký trest je v tomto případě jasně účelový. Co je na takové teorii pravdy, se můžeme jen dohadovat. Co je však jasné, tak že to potvrzuje to, co píšeme výše.

Vyplývá z toho však ještě jedna velmi důležitá věc; nenapomáhejme v tom státu. Nedávejme jim šanci nás nazývat rasisty, extrémisty apod. Nedávejme jim jedinou záminku, na kterou čekají, aby mohli rozehrát další obrovskou mediální hysterii.

Jak?

Přestaňme v zápalu emocí psát doopravdy rasistické příspěvky, jako jsou výzvy k fyzické likvidaci a další. Internet a sociální sítě jsou mocným prostředkem. Přenechme Romům jejich hysterické výlevy plné záště, gramatických chyb a rasových urážek vůči majoritě. Oni samotní se svojí obhajobou usvědčí z nenávisti a rasismu vůči nám.

Co z toho?

V žádném případě nechceme, aby dnešní článek vyzněl jako jakákoliv obhajoba romské kriminality. Ta je a vždy bude nepřípustná, stejně jako jakákoliv jiná kriminalita. Ohledně Romů máme jasno. Víme, co od nich většinou můžeme čekat a co nečekat. Najde se však mezi námi jen velmi málo lidí, kteří nemají žádnou zkušenost, ze které mohou vyvodit závěr.

Buďme však na pozoru vůči opravdovému viníkovi – státu. Protože stát je ten, který dovolí tvorbu vyloučených lokalit a ghett, stát je ten, který dovolí žít menšině na úkor majority. Stát je ten, který vyvolává napětí a rasismus z obou stran. Stát je ten, který nás navíc nutí přehlížet jasné rozdíly mezi námi a stát je ten, kdo nás nutí žít vedle sebe, ačkoliv se mnohdy ukazuje, že to není možné.

Ne rasismu – ano pozitivnímu nacionalismu!