Komentáře

Konec války

Dnešní datum značí konec nejhorší tragédie světových dějin. Jistě je co slavit; konec války, která zasáhla bezmála celý svět, je více, než dostatečný důvod. Pro naši vlast je to však datum sladkotrpké; jedna diktatura vystřídala diktaturu další. Jedna okupace, okupaci jinou.

Pro nás, vlastence a pozitivní nacionalisty, by však dnešek měl být hlavně vztyčeným prstem a hlasitou upomínkou. Na to, abychom se už nikdy nenechali okupovat jinou mocností. Abychom se nikdy už nevzdali bez boje. Abychom už nikdy neztratili naši hrdost a čest. Abychom se nikdy nenechali svést nenávistí a šovinismem do bezhlavého násilí. A také na to, že je to právě i naše generace, na kterou padá těžké břímě udržení míru mezi evropskými národy.

Zvláště dnes, kdy se evropské země potýkají s existenčními problémy, jako je nucená integrační multikultura, nízká porodnost či úpadek základních stavebních kamenů našich společností na úkor globalizace, je důležité se postavit za to dobré a pozitivní.

Zvláště dnes, kdy společenské pnutí a mocenské zájmy vytváří další a další konflikty (ten nejnovější, na Ukrajině, je pouze špičkou ledovce) je nutné, abychom se upřeli k tomu, co naše společnosti povznáší a chrání. K vlastenectví, k pozitivnímu nacionalismu.

Opravdová láska k vlasti a národu totiž nepřipouští nenávist k jiným!

Připomeňme si tedy dnes památku našich padlých synů, dcer, otců, matek a dalších. Všech, kdož na oltář svobody vlasti položili oběť nejvyšší.

Zapalme dnes za ně do okna svíčku. Protože jen díky jejich oběti můžeme říct staré české heslo; „Byli jsme a budem!“

Nezapomeneme!